V této části chci ukázat takové postupy, které jsou jednoduché a snadno dostupné, s použitím volně šiřitelných prostředků. Všechny příklady, uvedené dále, jsou vytvořeny bez komerčních nástrojů a dostupné každému uživateli.

Postup :

1. zhodnocení předmětu, tématu, jehož zpracování metodou GIS bude přínosné (pedagog se musí orientovat v GIS, aby mohl posoudit jeho použití v konkrétních případech)

2. důkladně prostudování předmětu z hlediska možnosti extrahovat data pro zpracování – především lokace a datace.

3. příprava dat pro GIS  

Příprava dat pro GIS je sice jednoduchá, ale důležitá práce. Spočívá ve vytvoření seznamu lokalit a vyhledání jejich souřadnic. V době široce rozšířeného používání navigací a GPS přístrojů je získávání souřadnic rutinní záležitostí, pokud neopomineme některá úskalí lokalizace.

Souřadnice lze získat jednotlivě nebo hromadně :

 

4. použití nástrojů GIS

Nasazení nástrojů GIS otevírá možnosti daleko nad rámec studia textů a tištěných map :

  • vytvoření datového (vektorového) souboru pro GIS - klíčový okamžik pro práci v GIS

  • naplnění atributové tabulky (databáze, která je nedílnou součástí GIS vrstvy) odbornými informacemi, které bude možno následně využít při analýzách (zapsání nebo import údajů, většinou textových nebo numerických - např. datum, typ události, jméno, počet, atd.). Právě na atributech záleží, jak bude možno dané téma zobrazovat, používat podle potřeby klasifikaci dle barev, značek nebo velikosti, vyjádření pomocí kartogramů (např. kartogram dekolonizace afrických států) nebo kartodiagramů, v závislosti na účelu mapy 

Zde končí technická část vlastního pořízení datového souboru. V další části je kladen důraz na grafické provedení, opět v závislosti na účelu mapy

  • vizualizace tématu - důležité je správné použití kartografických výrazových prostředků - kombinace barev a tvarů značek pro jednotlivé datové sady, správné použití podkladových map.

  • analýza – právě zde se nejrychleji projeví přednosti užití GIS ve srovnání s klasickými mapami. GIS umožňuje ukázat takové  souvislosti, které nejsou v žádném historickém atlase

  • možnosti zkoumání analogií v čase (např. hodnocení změn osídlení v pohraničních oblastech před II. světovou válkou a po ní)

  • možnosti hodnocení historických událostí v širším měřítku

5. interpretace analýzy z historického hlediska