Komplikace

Při řešení konkrétních úloh se setkáváme s těžkostmi, na které při řešení úloh ze současnosti nenarazíme:

• nepřesná lokalizace (zejména pro starší období) – nutno použít takové kartografické značky, které tuto nepřesnost vyjádří

• změna názvů míst  -  tímto problémem se zabývá např. Bakalářská práce Vývoj toponym na starých mapách . Jde jednak o názvy v různých jazycích  (Budweis - Budějovice), a také skutečné přejmenování (např. Zlín - Gottwaldov). Pro prostředí českých zemí, které byly po několik staletí součástí Rakousko-Uherska, je důležitá orientace v mapách popsaných německými názvy českých obcí. Na webu Wikipedie je k dispozici Seznam německých názvů obcí a osad v Česku, který by měl sloužit právě pro orientaci ve starých písemných pramenech. Velmi užitečný může být také německo-český slovník místních jmen pana Milana M. Horáka. Stejný autor dává k dispozici také Všeobecno-český slovník místních jmen, kde je možno najít podle současného úředního názvu zeměpisného objektu jeho jméno české. Nauka, která se zabývá vznikem, tvořením, rozšířením a povahou  místních jmen - toponym, se nazývá toponomastika (toponymie).

• vícečetnost výskytů názvů

Vyhledávání konkrétních lokalit a jejich souřadnic zdaleka není jen mechanická práce. Jedno z úskalí spočívá v existenci více míst stejného jména i na různých světadílech.

Pro ilustraci několik namátkou vybraných případů ze světa :

Sídla stejného jména byla často zakládána při objevování a osidlování nových území přistěhovalci ze "starého kontinentu" - z Evropy. Názvy připomínaly novým usedlíkům starý domov.

Jednoduchá není ani situace na území českých zemí. Vícečetný výskyt stejných názvů obcí je zde velmi častý.

Několik příkladů :

Takových případů jsou v ČR stovky.

Snadno vysvětlitelné jsou názvy typu Bor, Borová, Dobrá Voda, Chlum, Chlumec, Vrbice, a mnohé další, které vycházejí z fyzickogeografických podmínek konkrétních lokalit v době založení původních sídel. Tyto poměry už dnes nemusí existovat - např. kolem obce Jiřetín pod Jedlovou dnes žádné jedle nejsou.

Z výše uvedeného je zřejmé, že vyhledávání polohy - souřadnic se musí dít v historicko-geografických souvislostech.

• změna územně-správních jednotek - v historii dochází ke změnám administrativně-správních jednotek - katastrálních území, správních území jednotlivých obcí i vyšších správních celků. Příkladem z nedávné minulosti je reorganizace krajů, která vešla v platnost 1.1.2000.

  Členění České republiky na 7 krajů z r. 1960	Členění ČR na 14 krajů platné od r. 2000

  Dalším příkladem je srovnání mapy stabilního katastru a současné katastrální mapy z oblasti jižních Čech, okres Český Krumlov v okolí obce Černá v Pošumaví. Tyto skutečnosti je třeba zohlednit při interpretaci výsledků, pokud pracujeme se statistickými daty např. ze sčítání obyvatel. Zajímavým studijním pramenem k tomuto tématu je např. bakalářská práce J. Beníška "Kartografická prezentace historických statistických dat", zpracovaná na Stavební fakultě ČVÚT v Praze v r. 2011. V současné době řeší Urbánní a regionální laboratoř Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty UK v Praze projekt "Zpřístupnění historických prostorových a statistických dat v prostředí GIS". Řešení projektu je plánováno na dobu leden 2012 - prosinec 2015 a umožní plnohodnotné využití informací nejen z populačních cenzů, ale bude mít široké využití pro práci s libovolnými historickými daty z průběhu 20. stol.
  • Zde je třeba zmínit komplikaci, která se týká všech příkladů, uvedených na tomto webu - nemáme k dispozici hranice státních útvarů v historických obdobích. Toto téma je samozřejmě základem všech historických map a atlasů, ale jako vektory pro mapu v GIS dostupné není. Proto se musíme uchýlit k mapám - obrázkům, kterých je k dispozici mnoho. Příkladem jsou mapy Evropy na webu Právnické fakulty Masarykovy univerzity, které zobrazují Evropu od 9. stol. až po období po 2. svět. válce. Vytvoření vektorových vrstev hranic států v historických obdobích a jejich využití při konkrétních úlohách by značně pomohlo při zobrazení a interpretaci historických jevů a odálostí.

• v souvislosti s časovým horizontem a oblastí, kterou se konkrétní práce zabývá, je nutno brát v úvahu změny způsobené během posledních staletí činností člověka  (vliv na vegetační kryt, povrch) – otevření Suezského průplavu, Panamského průplavu, změny toků řek, budování vodních nádrží, odlesňování,  vysoušení  nebo naopak zavlažení velkých ploch,  geopolitické změny, mající za následek stěhování obyvatelstva, a další.

Následující obrázky ukazují oblast v jižních Čechách na mapě z II. vojenského mapování z let 1836-1852 a na aktuální topografické mapě. Dokumentují zásadní změny krajiny po vybudování lipenské přehradní nádrže v letech 1952-1959. Obě mapy jsou z geoportálu CENIA.

Další možné nejasnosti se mohou objevit na začátku práce v GIS v souvislosti s volbou souřadnicového systému a formátem souřadnic. V případě získání datových souborů z různých zdrojů se může objevit v atributové tabulce problém s kódováním češtiny (tzn. znaky české abecedy s diakritikou se nezobrazí správně). Více k těmto otázkám najdete na stránce Komplikace technického charakteru.